Proč jsem vlastně začal

Proč jsem vlastně začal

To je otázka, kterou jsem již v průběhu jednoho z příspěvků položil a vlastně na ni, tak trošku schválně, neodpověděl. Celé to začalo mým startem na ESBM což je zkratka pro European School of Business and Management (v názvu mají takovou tu klikatici, ale já vždycky zapomenu, kde to na klávesnici mám), obor Marketing and promotion.

Tak teď budu mít titul před jménem, za jménem, nikdo nesmí stát, už na to jdu… Infantilní ale docela vtipný (subjektivně). I pootvíral jsem na online škole všechny profesory a přednášející zvučných jmen i těch, které jsem nikdy neslyšel. Pročetl pozorně, o čem to bude. Zvolil si volitelné předměty a pokřižoval se u povinných. Super, tohle mě bude bavit.

Co dál, Ráďo.  Jasně, literatura, učivo, kamaráde. Tak zpátky na stránky a přes vybrané předměty jsem se proklikal na povinnou i doporučenou literaturu. Bylo tam toho mraky, ale co. Nebudu na sobě šetřit, a tak jsem si formou eshopů objednal vše povinné a skoro vše doporučené. Poté, co to tady neměli, támhle to došlo nebo už to nevydávají, se mi nakonec podařilo nahromadit obrovské množství odborných knih z oblasti marketingu, řízení lidských zdrojů, online marketingu, leadershipu, copywritu, prodejních technik, public relations, návodů na sociální sítě, mezinárodního marketingu, ekonomického řízení, organizačních leadership, teorie chaosu, teorie her, ad words, jak na seo, guerilový marketing, inbound marketing, moderní marketingovou komunikaci a spousty dalšího. Objemem papíru raději nebudu argumentovat, protože jestli by se to dočetla Greta, odsoudila by mě k smrti. Finančně se tato intelektuální potrava vyrovnala studiu, ale co.

Začal jsem číst. Nutno podotknout, že jsem před zahájením studia absolvoval studium „Modern marketing“ amerického institutu Setha Godina, které mě vlastně přivedlo na myšlenku se dosebevzdělat ještě víc.

První kniha, zajímavé, ale nic nového, druhá kniha, prima, ale trošku pozadu. Třetí kniha, tak to už jsem četl minule? Ne, je to to samé, jen to má jiný název. A tak jsem se začal zajímat nejen o to, co je v knihách napsáno, ale především, kdy to bylo napsáno, pokud je to doporučená literatura ke studiu MBA, mám určitá očekávání. Hups a to vám bylo překvapení. Moderní marketingová komunikace z roku 2011, jak na online 2012 (podotýkám, je rok 2020), Leadership 2012 atak dál a tak dál.  V onlinu jsem se dokonce dočítal o nově vznikajících platformách, které jsou dnes etablované na předních místech světových providerů a naopak o rostoucím businessu platforem, které jsou pohřbeny hluboko v propadlišti dějin. Jediná kniha, která mě opravdu z těchto doporučených zaujala, byla kniha paní Doc. Ing. Jany Přibylové PhD. z roku 2019 „Moderní marketingová komunikace“, která má hlavu a patu a je vidět, že paní doktorka je praktik z oboru a má co sdělit a ví jak na to.  Jistě Seth Godin a jeho „Fialová kráva“ nebo „Pravidlo 80/20 v prodeji a marketingu“ od Perryho Marshalla či zajímavá kniha „Jak drahé je zdarma“ od skvělého Dana Ariely, aly ty v doporučené ani povinné literatuře nenajdete.

 A tak si říkám, k čemu to celé vlastně je. Pokud si chci přečíst něco nadčasového, co je zemité, pravdivé a stále platí, přelouskám (a přelouskal jsem) Kotlera s Kellerem. Ano, pokud se zajímám o to, jak to vzniklo a jak se to celé vyvíjelo, neboť se chystám psát práci na toto téma, je fajn mít takové povědomí. To mi dává smysl a minimálně principy jsou zde svaté. A to bych očekával i od institutu, který uděluji nadstavbový titul MBA, kde se očekává jistý náskok, přínos a obrovský nadhled a přehled o problematice komplexně. Očekával bych aktuální témata, odkazy na články, studie, úvahy a případové studie, které dopadly tak či onak.

Ale jasně, je to samostudium, člověk to dělá, protože to dělat chce a někam ho to posune už jenom tím, že začne studovat, číst, srovnávat a hledat. Je to fajn, nechci říct, že to nemá smysl, jen jsem se tak zamyslel nad tím, jestli by právě takové školy neměly dávat příklad a odkazovat nejen na hlubokou historii, ale především na moderní trendy, směry a studie, aby to člověka víc obohacovalo, posouvalo a nutilo přemýšlet, než nutilo rekapitulovat.

Ale to je jedno, stejně to dokončím a budu na sebe sakra pyšný. Heč.